Včelí med

Popis
Med je sladká tekutá hmota vyprodukovaná včelami z nektaru květů nebo šťáv jiných částí rostlin. Včely nektar nebo tyto šťávy sbírají a sekretem svých žláz obohacují, přeměňují, zahušťují, ukládají do buněk plástů a nechají dozrát. Med je tedy rostlinným a živočišným produktem.

Podle toho, z kterých rostlin jsou nektar či šťáva sbírány, se med rozlišuje na:

• květní med z polí a rozkvetlých bylin, který má jasnější i tmavší zabarvení (řepka, hořčice, ohnice), dříve či později krystalizuje podle druhu květů; např. med z řepky je bílý, rychle krystalizuje, vypadá jako sádlo, příjemně voní
• med z lučních květů má žlutou až tmavohnědou barvu s charakteristickou vůní květů, které převládají na louce (např. z mateřídoušky); tyto medy zůstávají dlouho tekuté
• med z ovocných stromů je světlé barvy, příjemné chuti a vůně, lehce krystalizuje
• med akátový je jasné barvy a typické vůně po akátovém květu; čistě akátový med nekrystalizuje
• med lipový má zlatožlutou barvu, vůni i chuť po lipovém květu a patří mezi nejvyhledávanější
• medy 'čisticové' jsou žluté barvy, jemné chuti a krystalizují v celé hmotě
• med medovicový je med z výměšků hmyzu (mšic), které sbírají včely, má červenohnědou až tmavohnědou se zeleným nádechem

Účinné látky a složení medu
Voda: 15-18, maximálně však 22%
Bílkoviny: asi 0,1-0,5% Jejich složení je různé podle původu. V medu nacházíme až 13 druhů nejdůležitějších aminokyselin, včetně esenciálních. Bílkoviny jsou částečně rostlinného původu – z nektaru, částečně živočišného – z hltanových žláz včel.
Sacharidy: tvoří z 70% jednoduché cukry glukóza a fruktóza, 2-4% tvoří sacharóza (řepný cukr). Rozklad sacharózy na jednoduché cukry pokračuje i v uskladněném medu. Dextrinů je asi 2%, v medovicových medech až 12%. Med obsahuje poměrně mnoho oligosacharidů – rafinózu, erlózu, sacharózu, panózu, izomaltotriózu, kestózu, glykozylsacharózu, izomaltozylgukózu, izomaltotetrózu, izomaltopentózu, maltózu, genciobiózu, laktózu, izomaltózu, maltulózu a laminoribiózu.
Enzymy: nejdůležitější jsou invertáza, alfaamylázy, betaamylázy, kataláza, fosfatáza, dehydráza, oxidáza, peroxidáza, reduktáza, maltáza, inuláza. Invertáza přeměňuje složité cukry (sacharózy) na jednoduché cukry glukózu a fruktózu. Alfaamylázy a betaamylázy štěpí škrob na jeho složky – amylázu a amylopektin nebo glykogen na maltázu a další produkty, převážně dextriny. Kataláza urychluje biochemické pochody, při kterých se z přechodně uvolněného peroxidu vodíku uvolňuje voda a kyslík. Fosfatáza štěpí organické sloučeniny kyseliny fosforečné.
Inhibin: je rostlinného původu. Má antimikrobiální účinek, působí antisepticky, zabraňuje rozvoji škodlivých zárodků. Ničí se teplem nad 46 ?C a slunečním zářením, proto by se měl med stáčet v šeru a uchovávat v šeru či tmě.
Vitaminy: med je bohatý především na provitamin A, B1, B2, B3, B6, B12, C, D, H, K, P.
Minerální látky a stopové prvky v organické formě – tedy dobře využitelné organizmem – vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, chlor, síra, železo, křemík, mangan, baryum, nikl, stříbro, zinek, wolfram, iridium, paladium, molybden, chrom, kobalt, vanad, arzén, stroncium, titan, platina, jód. Tyto makro- i mikroprvky jsou v medu obsaženy v malých množstvích, avšak ve vhodném poměru, proto pravidelná konzumace trošky medu je fyziologicky významná.
Vonné a éterické látky jsou také fyziologicky účinné.
Koloidní látky jsou ochranné látky enzymů. Enzymy jsou jimi chráněny pro přechod žaludečním agresivním prostředím.
Barviva jsou karotény, flavony (v medech s nádechem zelené barvy), dále derivát chlorofylu a melanín.
Pylová zrna a různé příměsi.
Volné organické suroviny, ze kterých se v medu zatím podařilo prokázat kyselinu octovou, citronovou, vinnou, šťavelovou, mléčnou, máselnou, valerovou, kaprovou (v množství desetiny procenta).

Tip
Med by měl patřit do každé lékárničky. Vysouší hnisavé rány, ničí bakterie a urychluje zacelení rány.

Mohlo by vás zajímat